JavaScript

JavaScript je objektově orientovaný multiplatformní skriptovací jazyk.

Objektově orientovaný: Kód se skládá ze tříd, do kterých jsou následně vkládány metody a z výsledných tříd jsou vytvářeny objekty.
Multiplatformní: JavaScript funguje na různých operačních systémech. Lze používat ve Windows, na MacOS X nebo třeba v Linuxu.
Skriptovací: V JavaScriptu nevznikají programy, ale skripty. Není nutné je překládat ze strojového jazyka a je možné je rovnou používat.

Autorem JavaScriptu je Brendan Eich, který v té době pracoval ve společnosti Netscape. Často je zaměňován za JAVu, avšak jedná se o zcela nezávislé a odlišné programovací jazyky. Slovo JAVA je součástí názvu tohoto jazyka výlučně z marketingových důvodů. V červenci 1997 byl JavaScript standardizován mezinárodní asociací European Computer Manufacturers Association (ECMA) a později v srpnu 1998 i u International Organization for Standardization (ISO). Standardizovaná verze má název ECMAScript.

Základní syntaxe je podobná jazykům jako je C++ nebo Java, tak aby se zredukovalo množství nových konceptů, které jsou potřeba pro naučení se jazyka. Proto běžné konstrukce typu „if“ podmínek, „while“ cyklů, „switch“ nebo například „try … catch“ fungují stejně nebo velmi podobně.

Spolu s HTML a CSS patří mezi tři zásadní webové technologie. Používá se ve front endu webových stránek, kde je často vkládán přímo do HTML kódu stránky. Typicky se používá k ovládání různých interaktivních prvků webové stránky, jako jsou tlačítka nebo textová pole, tvoří se za jeho pomoci animace i efekty obrázků.

Obecně se dá říci, že JavaScript podporují všechny prohlížeče. Je ale třeba brát v potaz skutečnost, že některé prvky jsou podporované různými prohlížeči různě, proto může být potřeba použít upravený postup.

Skripty lze vkládat přímo do HTML kódu, nebo je ukládat do samostatného souboru, na který HTML kód odkazuje.

Historie JavaScriptu

V roce 1991 vyreleasovala společnost National Center for Supercomputing Applications NCSA Mosaic, který se stal prvním rozšířeným webovým prohlížečem, který se významně podílel na rozšíření webu. V roce 1994 se konkurenční společnost Mosaic Communication rozhodla najmout mnoho původních vývojářů NCSA Mosaic a vytvořit s jejich pomocí nový konkurenční prohlížeč s kódovým označením Mozilla, tedy „Mosaic killer“. Kódové označení symbolizovalo snahu společnosti převzít prvenství v oblasti webových prohlížečů.

První verze prohlížeče Mosaic Netscape 0.9 byla vyreleasována koncem roku 1994 a během čtyř měsíců již převzala tři čtvrtiny trhu prohlížečů a stala se tak hlavním prohlížečem devadesátých let. Aby se vyhnuli problémům s ochrannou známkou, společnost přejmenovala svůj prohlížeč na Netscape Navigator a změnila svoje jméno na Netscape Communications.

Netscape Communications si uvědomila, že web se musí stát dynamičtější a její zakladatel Marc Andreesen začal mluvit o tom, že webové stránky by potřebovaly „lepidlo“, které by pomohlo webovým designerům a programátorům zobrazovat obrázky a pluginy, jejichž kód by byl přímo v kódu webové stránky. V roce 1995 tak Netscape Communications najali Brendana Eicha, aby takové lepidlo vytvořil. Prototyp vznikl během deseti dní. Původně se jazyk vyvíjel pod jménem Mocha, ale při prvních beta releasech Netscape Navigator 2.0 byl oficiálně pojmenován LiveScript v září roku 1995. Následně s verzí Netscape Navigator 2.0 beta 3 v prosinci byl přejmenován na JavaScript.

Finální pojmenování vyvolalo nejasnosti, protože změno tak, že se jedná o variantu jazyku JAVA a výběr je považován za marketingový tah, který měl jazyk zpopularizovat.

Proč právě Javascript?

Javascript je jeden ze tří jazyků, které musí vývojář webových stránek ovládat. Potřebuje HTML, aby definoval obsah webových stránek, CSS, aby specifikoval jejich rozložení a styly a JavaScript, aby mohl naprogramovat aktivní prvky stránky. Vyjma nejjednodušších stránek, na kterých je pouze text a maximálně pár odkazů můžeme narazit na Javascript prakticky u každých webových stránek. Obvykle ovládá uživatelské formuláře, tlačítka a další aktivní prvky. V květnu 2017 z deseti milionů nejpopulárnějších webových stránek na světě 94,5 % používalo JavaScript.

Umožňuje totiž:

Nahrát nový obsah stránky nebo vložit data na server bez opětovného načtení stránky (například u sociální sítě může umožnit, aby uživatel vložil status aniž by opustil stránku)
Animovat prvky stránky, tak aby vplouvaly a mizely, měnily velikost nebo se pohybovaly
Vkládat interaktivní obsah, jako například hry, spouštění zvuku nebo videa
Validovat vstupní hodnoty formulářů, tak aby se ověřila jejich akceptovatelnost před uložením na server
Přenos informací o uživatelských zvycích a aktivitě na různých webových stránkách, což se používá pro webovou analytiku, vyhodnocování účinnosti kampaní, personalizaci a další účely

Protože JavaScript běží přímo v prohlížeči a nikoliv na vzdáleném serveru, dokáže odpovídat na akce uživatele velmi rychle, čímž jsou webové stránky s jeho využitím responzivnější.